Společnost českých patologů
REKLAMAEuropean Society of Pathology
Úvodní stranaAktuální zprávyArchivZápisyKalendář akcíO společnostiStandardy,...DoškolováníIAPKontakty

REKLAMAbamed s.r.o. (www.bamed.cz)
Stránky časopisu (www.CSpatologie.cz)

Archivní zprávy

Příliš hustý les - koncepce sloučení pojišťoven???
(Zveřejněno 02. 10. 2005)

Pohled na možný vývoj zdravotnictví z pera autora Koncepce zdravotnictví


Příliš hustý les
Publikováno dne: 26.9. 2005
Zdroj: Euro



Ředitel Institutu zdravotní politiky a ekonomiky (IZPE) a autor Koncepce zdravotnictví v letech 2005 až 2009 Petr Háva oživil myšlenku sloučení nynějších devíti zdravotních pojišťoven do jedné. Stalo se tak v jeho mediálních vystoupeních během valné hromady České stomatologické komory.

Stabilizace problémů.
Petr Háva, který na valné hromadě zastupoval ministryni zdravotnictví, čelil ostrým útokům zubařů. Ačkoli vláda v červnu vyhlásila plán krátkodobých stabilizačních opatření, který měl zastavit prohlubování finanční nerovnováhy v systému veřejného zdravotního pojištění a uklidnit situaci v resortu, nerovnováha, alespoň jak tvrdí pojišťovny, se dál prohlubuje a napětí roste. Petr Háva soudí, že je třeba urychleně přijmout účinná opatření k nápravě. Termínem urychleně myslí nikoli měsíce, ale týdny. Jinak prý bude zle.

A za možný účinný krok, který zbaví Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) zátěže závazků po lhůtě splatnosti, označuje sloučení pojišťoven.

Osm plus jedna.
V České republice je nyní osm takzvaných zaměstnaneckých, oborových pojišťoven sdružených ve Svazu zdravotních pojišťoven (SZP).
Fungují na základě zákona číslo 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Devátou, největší zdravotní pojišťovnou je VZP, obsluhující zdaleka nejvíce klientů a hospodařící se zdaleka největším dílem prostředků veřejného zdravotního pojištění. Její činnost se řídí zvláštním zákonem číslo 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně.
Sloučením pojišťoven je míněno zrušení zaměstnaneckých pojišťoven a převedení výběru a přerozdělování prostředků veřejného zdravotního pojištění výhradně do kompetence VZP. Fakticky by šlo o model blízký takzvané národní zdravotní službě. Rozdíl mezi oběma systémy spočívá v tom, že v národní zdravotní službě jsou prostředky na zdravotnictví uvolňovány přímo ze státního rozpočtu a pojištění funguje fakticky jako daň.

Chudá příbuzná.
Petr Háva argumentuje zejména financemi. Zatímco VZP má dle jeho údajů na bankovních účtech zanedbatelnou hotovostní rezervu a platí poskytovatelům zdravotní péče hluboko po lhůtě splatnosti, zaměstnanecké zdravotní pojišťovny drží v bankách hotovost kolem šesti miliard korun a jsou v takové kondici, že mohou platit včas. Háva tvrdí, že tento nepoměr je způsoben rozhodnutími poslanců v roce 1992. Ti jednak přijali zmíněný zákon č. 280/1992 Sb., zakotvující vznik nových zaměstnaneckých pojišťoven, kterých bylo v Česku ve " vrcholných" dobách několik desítek.
Jednak, prý pod tlakem představitelů zájmové skupiny zaměstnaneckých pojišťoven, přijali zákon 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění, který - jak říká Háva - nespravedlivě nastavil přerozdělování prostředků veřejného pojištění a poskytl zaměstnaneckým pojišťovnám podstatnou výhodu.

Skoupý stát.
Přerozdělování pojistného je reakcí na to, že za takzvané státní pojištěnce (například důchodce, děti, studenty, nezaměstnané) odvádí stát na zdravotní pojištění podstatně nižší částky, než platí zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné. Přitom náklady na zdravotní péči jsou u důchodců pochopitelně vyšší než u mladších lidí. Dlouho bylo základem pro přerozdělování šedesát procent vybraného pojistného. Pokusů přerozdělovat větší podíl peněz se vyskytlo několik už v minulosti, ale nikdy nebyly úspěšné. V roce 1999 například neuspěla se svým návrhem tehdejší poslankyně za ČSSD Eva Fischerová, které dělal Petr Háva asistenta.
Neprošel ani návrh na zavedení stoprocentního přerozdělování od druhého pololetí 2004, který se loni pokusil prosadit tehdejší ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi.
Kompromisním řešením bylo rozhodnutí o postupném zvyšování podílu přerozdělovaného pojistného (nyní je to sedmdesát procent) s ukončením v roce 2007, kdy by se mělo přerozdělovat sto procent vybraného pojistného.
ČSSD však v současné době usiluje o to, aby cílového stavu bylo dosaženo už napřesrok, a lze předpokládat, že v bloku s KSČM by v tom mohla být úspěšná.

Zásadní krok.
Z propočtů Petra Hávy ale vyplývá, že by byl tomto případě odstraněn chronický deficit VZP někdy kolem roku 2009, zatímco prostřednictvím sloučení pojišťoven pod křídly VZP by to bylo už v roce 2006.
Slučovací krok by vyžadoval změnu legislativy, například obou zmíněných zákonů o zdravotních pojišťovnách. Petr Háva je ale přesvědčen, že cestou zkráceného zákonodárného procesu by mohlo ke sloučení dojít ještě do voleb. Sám však zdůrazňuje politickou kontroverznost takového rozhodnutí a uvádí, že pokud by mělo být učiněno, muselo by to být na základě důkladného rozboru situace.
Za chybu označuje, že dosud nebylo přijato jakékoli zásadní rozhodnutí, které by řešilo finanční disproporce v systému zdravotního pojištění. Krátkodobá stabilizační opatření, která jsou za takový krok vydávána, nazývá pouze souborem dílčích přístupů.

Nic pěkného.
Své názory Háva označuje za osobní. Je však zjevné, že patří k hlavním tvůrcům současné sociálnědemokratické zdravotní politiky, založené na silné regulační roli státu.

Pojetí ODS, propagující trh, je diametrálně odlišné. Stínový ministr zdravotnictví, senátor Tomáš Julínek tudíž nikoli překvapivě označuje návrh na sloučení pojišťoven za socialismus s nejhorší tváří.
Národní zdravotní službu pokládá za špatný systém. Nefunguje ani ve Velké Británii, která nyní naopak usiluje o změny, které by do systému vnesly tržní prvky, konstatuje senátor. Tvrdí, že v Česku by bylo slučování pojišťoven cestou zpátky.

Pojistka.
Důrazně odmítá návrh slučování pojišťoven také výkonný ředitel svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Myslí si, že Háva se dopouští ve svých propočtech metodických chyb, nelze prý hovořit o přebytku šesti miliard. Odečtou- li se úhrady pro zákonné fondy, je to zhruba polovina. Jde o pojistku připravenou pro neočekávané platby a představující zhruba dvě třetiny měsíčních plateb zaměstnaneckých pojišťoven zdravotnickým zařízením, které celkem činí čtyři a půl miliardy korun.
Pojistka existuje právě proto, aby zaměstnanecké pojišťovny nezpožďovaly platby tak, jak je k tomu nucena VZP, upozorňuje Gajdáček. Říká, že systém pojišťoven, který měl zpočátku problémy, se nyní ukazuje jako stabilní a uskutečnění Hávova návrhu by situaci rozvrátilo s nepředvídatelnými důsledky. A především by to nevyřešilo základní problém, rozevírání nůžek mezi příjmy ze zdravotního pojištění a výdaji na zdravotní péči, konstatuje Jaromír Gajdáček.
Varuje i před důsledky stoprocentního přerozdělování, o němž soudí, že příliš nepomůže VZP, ale způsobí především další výrazný přesun prostředků od poloviny zaměstnaneckých pojišťoven k ostatním.
Není prý totiž pravda, že nejméně výhodnou skladbu pojištěnců má VZP. Bílý olej. Jaromír Gajdáček i Petr Háva zdůrazňují, že vedou spory v odborné rovině.

Jejich osobní vztahy jsou prý naprosto korektní. Pikantními je ale činí fakt, že proti sobě dvakrát stáli u soudu. Petr Háva se věnoval problému přerozdělování v jedné z odborných publikací, které v IZPI zpracovává se svým týmem, a v roce 2003 mimo jiné napsal:
"Za celospolečensky alarmující je zapotřebí považovat tunelování veřejných finančních prostředků ze strany zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Tento určitý druh organizovaného zločinu, ne nepodobný aféře s lehkými topnými oleji, je realizovatelný díky platné právní úpravě přerozdělování pojistného podle zákona o pojistném na zdravotní pojištění."

Osm zaměstnaneckých pojišťoven na to reagovalo trestním oznámením kvůli podezření z pomluvy a šíření poplašné zprávy. Soudy však ve dvou instancích přijaly argumentaci Petra Hávy odvolávající se na svobodu vědeckého bádání a na zakázku z ministerstva zdravotnictví.

Něco mezi.
Ani Jiří Suttner, mluvčí VZP, jejíž úloha by byla sloučením pojišťoven posílena, pro návrh nehoruje. Soudí, že v tuto chvíli ho lze posuzovat pouze v rovině teoretické, jeho uskutečnění je téměř nereálné.
Současná právní úprava umožňuje fungování devíti pojišťoven, trh je stabilní, i když se nedá hovořit o klasickém tržním prostředí. Jiří Suttner si ani nemyslí, že by sloučení mohlo vyřešit finanční napětí v systému, a argumentuje provozními fondy pojišťoven, které jsou prý ve srovnání s Evropou velmi nízké.
Naopak Michal Sojka, šéfredaktor časopisu České lékařské komory Tempus a blízký spolupracovník Davida Ratha, považuje návrh Petra Hávy za důvod k seriózní diskusi.
Vidí dvě krajní, neakceptovatelné možnosti. A to americký systém volné konkurence soukromých akciových společností, který se buduje na Slovensku, a národní zdravotní službu. Sojka tvrdí, že mezi tím je řada možností, které je třeba vzít v úvahu při hledání východiska ze současné situace.

JOSEF MICHL, Euro

Zpět na přehled zpráv

Přidej na Seznam Přidat do mého přehledu na Google Přihlásit se k odebírání informačního kanálu (RSS)  Všechna práva vyhrazena,  Copyright © 2004-2017 Společnost českých patologů ČLS JEP