Podivuhodný návrat ke způsobu hospodaření státních podniků 70tých let

Článek Jedenáct nemocnic skrývá díky vládě své dluhy ze serveru www.zdn.cz
Datum vydání článku: 2.6. 2005
Zdroj: Hospodářské noviny


Účetnictví jedenácti velkých státních nemocnic znemožňuje určit, jaké jsou jejich skutečné dluhy. Nemocnice přitom "pumpují" systém pojišťoven i rozpočet o miliardy.


Ministři financí a zdravotnictví jim proto nařídili účetní trik, kterým své dluhy smažou - umožnili jim neúčtovat odpisy. Podle statistiky Ministerstva zdravotnictví byl minulý rok pro nemocnice nejlepší od polistopadových reforem. Přímo řízené nemocnice vykázaly zisk zhruba miliardu, krajské vydělaly o miliardu víc. Praxe ale naznačuje něco jiného. V první polovině roku nařídila ministryně zdravotnictví Milada Emmerová pojišťovnám, aby zaplatily nemocnicím o jeden a půl miliardy víc než loni.

A zítra budou o totéž nemocnice žádat premiéra Jiřího Paroubka i pro druhé pololetí. Na podzim bude ve sněmovně k vidění tradiční rituál - poslanci při jednání o rozpočtu požádají o mimořádné dotace na opravu budov a nové přístroje v nemocnicích.  "Údaje o hospodářském výsledku jsou zavádějící," říká ředitel Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala, reprezentující krajské ústavy. O tom, že statistika popisuje skutečný stav, pochybuje i Pavel Horák z pražské Všeobecné fakultní nemocnice.


Stížnost účetních

Skvělý hospodářský výsledek vloni umožnila vyhláška ministra financí Bohuslava Sobotky, která zbavila nemocnice povinnosti odepisovat svůj majetek. Protože nemusí šetřit na opravy a nové investice, papírově se tím zbavily dluhů. Vyhlášku kritizovali experti na účetnictví. "Zkresluje to účetní hospodářský výsledek, nepodává to věrný obraz o hospodaření," říká daňová poradkyně - její firma spolupracuje s nemocnicemi, proto si nepřála zveřejnit jméno. Ministerstvo financí vyhlášku hájí tím, že nemocnice stejně na odpisy neměly: "Přizpůsobili jsme účetnictví faktickému stavu," říká tiskový mluvčí Marek Zeman.

Jedenácti největším nemocnicím, které přímo řídí, pak ministryně Emmerová poslala pokyn, aby podle vyhlášky postupovaly. "Ústavy měly neuhrazené ztráty z minulých let, a z naší strany byla snaha tuto situaci řešit," vysvětluje její mluvčí Jana Kocová. Fakticky přitom záleželo na každém z ředitelů, jestli využije možnosti zlepšit své účetnictví a zruší nebo omezí Fond reprodukce.


Kde vzít na opravy

Nejvíc vylepšila účetnictví nemocnice v Ostravě, která zmenšila fond reprodukce o 745 miliónů, následovaly nemocnice v Brně-Bohunicích, pražská Bulovka a Thomayerova nemocnice. Tuto možnost neměli v Praze na Královských Vinohradech a v Brně v nemocnici U svaté Anny, kde reprodukční fond prakticky zrušili už dřív.

Podle ředitele Fialy je postup vlády riskantní: "Zvyšuje nebezpečí, že ústavy budou chátrat rychleji než dosud." Nemocnice musí podle něj fungovat jako továrny, které do odpisů ukládají až pětinu svého obratu. Zdravotnická zařízení to nedělají, a tím vzniká vnitřní dluh v řádu miliard korun ročně. Lidovecký poslanec Janeček potvrzuje, že vláda chtěla smazat dluhy, aby vzala nemocnicím argument pro státní dotace: "Dřív se ředitelé snažili být spíš ve ztrátě - jejich dluhy vždy někdo uhradil. Nemocnice se špatnými výsledky pak často zářily novotou."

O postupu vlády naopak pochybuje expert ČSSD Jaroslav Krákora: "Nebezpečí, že by peníze na obnovu chyběly, skutečně hrozí." Opoziční ODS se obává, že skryté dluhy bude muset řešit příští kabinet. "Nabízí se otázka, jestli vyhláška neměla z nemocnic vytvořit předvolební Potěmkinovu vesnici," odsuzuje vyhlášku stínový ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.

Aleš Vojíř, Petr Holub, Hospodářské noviny