Kandidatura na prezidenta ČLK

Vážení,

dovolte, abych se Vám představil jako kandidát na prezidenta České lékařské komory (ČLK).  Je mi 49 let, narodil jsem se a vystudoval ve Spojených státech. Mám atestaci jak v neurologii, tak v interní medicíně. Studoval jsem na Grenadě, v New Yorku a v Londýně. Mám americké a české občanství. Můj pradědeček Adolf Stránský založil Lidové noviny a byl prvním ministrem obchodu Československa. Dědeček Jaroslav Stránský byl v letech 1929 – 38 poslancem Národního shromáždění, ministrem československé exilové vlády v Londýně,  v letech 1945 – 48 místopředsedou vlády a ministrem školství. Můj otec Jan Stránský spoluzaložil „český stůl“ rozhlasové stanice Svobodné Evropy v Mnichově s Pavlem Tigridem.
Právě tato rodinná tradice a rodinné aktivity s ní spojené byly důvodem, proč jsem v roce 1990 přijel, a proč jsem tu začal pracovat. Zorganizoval jsem první mezinárodní polistopadový sjezd neurologů.  Postupně jsem se stal ad hoc poradcem ve zdravotnictví, zakladatelem soukromé polikliniky a panelovým lékařem pro americké a britské velvyslanectví v Praze. Začal jsem přednášet na III. a pak na I. LFUK v Praze.  Založil jsem různé výměnné programy ve zdravotnictví mezi Spojenými státy a Českou republikou, včetně pražského programu pro americké mediky, který se stal největším programem stážistů na světě.  Pravidelně cestuji do Ameriky, kde pracuji a kde přednáším  na Yaleské univerzitě jako asistenční klinický profesor neurologie. Dvakrát ročně přednáším na mezinárodní lékařské fakultě na Grenadě. Nejsem a nebyl jsem členem žádné politické strany (jako nezávislý jsem kandidoval do Evropského parlamentu).  

Problémy ČLK jsou nám všem obecně známé a nejen nám, vzhledem k jejich rozsahu.  Centrální vedení a představenstvo se stalo dysfunkční.  Jako kandidátovi na prezidenta komory mně byla odmítnuta žádost, abych dostal kontakty na delegáty.  Domníval jsem se, že funkce komory spočívá i v tom, aby umožnila kontakty mezi členy. Mýlil jsem se.  Výsledkem je, že většina z nás členů vnímá ČLK jako organizaci, které pouze platí roční příspěvek. Z komory se stala odborová organizace, nikoliv profesní sdružení, veškeré její fungování se postupně zpolitizovalo.

Někteří lékaři chtějí, aby komora fungovala jako lobbyistická organizace, která by dělala dvě věci: usilovala o zvyšování našich platů a zároveň bránila napadení lékaře. Souhlasím, že v případě, že se jedná o nespravedlivé napadení lékaře, komora musí nabídnout svoji plnou podporu. To se zatím neděje. Stejně tak souhlasím, že naše blaho souvisí s ekonomickým úspěchem.  

Jsem ale přesvědčen, že strategie, která souvisí přímo s naším úspěchem, tkví nikoliv v posílení odborné části organizace, ale jejího profesionálního vystupováni. Cesta k tomuto úspěchu nesouvisí s tím, že se bude tlouct botou do stolu a žádat víc peněz. Upřednostnit a prezentovat  „slušnost“ a „odbornost“ jako vzory našeho povolání je právě to, co posílí naši jednací pozici nejvíce. Všechno totiž se vším souvisí. Stát se příkladem vysoké morálky se v žádném případě nevylučuje s naším profesionálním úspěchem.  Naopak.

I když by si to někteří i přáli, nehodlám nastavit čistku typu „hon na čarodějnice.“ Jako lékaři máme takovou komoru, jakou si zasoloužíme. Není to pouze vychytralost a dravost jednoho člověka, která vedla k tomu, že se komora změnila do současné podoby. Nicméně není vůbec možné, abychom dosáhli jejího optimálního fungování, aniž by veškeré zpochybnitelné kauzy komory, které nyní probíhají médii a které jasně poškozují naši jednací pozici, nebyly rychle prošetřené a spravedlivě rozhodnuté.

Jedna věc je jasná. Všichni považujeme současný stav ČLK za neúnosný. ČLK stojí dnes nejen na jasném rozcestí, ale dokonce jí hrozí rozpad z právních a jiných důvodů.  Komora se ale dá zachránit, a to prostřednictvím nezbytných změn, na něž se hodlám soustředit a které  najdete pod mým podpisem.  

Poté, co se rozšířila zpráva o mé kandidatuře, jsem  poznal, že pod pokrývkou naší frustrace stále leží potlačený optimismus a touha po vlastní seberealizaci.  Nedovolím, aby nás tato  pokrývka udusila. Je to právě komora, která, je-li vedena profesionálně, funguje jako spravedlivý a spolehlivý partner. Která nám nabídne čerstvý vzduch, po němž toužíme.  Komora se musí stát pozitivním vzorem, se kterým se ztotožníme a který může dokonce sloužit jako vzor pro celý národ.  Máme vlastní silnou tradici a srdce, která pro tu tradici chtějí  bít. Nastal moment, abychom ji oživili. Čelím stejným problémům jako Vy. Naštěstí, nejsem ekonomicky vázán a tudíž nemíním v žádném případě na komoře vydělat jinak, než získáním odměny našeho společného úspěchu.    

Pokud Vás má slova a stanoviska oslovila, dovolte, abych Vás požádal o jednu nesmírně důležitou věc.  Svoji kandidaturu prosadím pouze s Vaší pomocí. Netečnost většiny je právě to, co vedlo k současné krizi. Spojte se se svými delegáty – tedy s těmi, kteří budou rozhodovat o mém i o Vašem osudu – a dejte jim důrazně najevo, aby při volbě respektovali Vaše stanovisko.

Děkuji Vám za možnost se takto představit a těším se na další setkání. Mé dveře jsou vždy otevřené.

MUDr. Martin Jan Stránský, MD FACP
www.narodni.cz
stransky@mjs.narodni.cz

1. Zjistit co chtějí členové (dotazníky, průzkumy).  
   Vzhledem k současné averzi členů ke komoře, lze na začátku očekávat minimální
   odezvu.  Nicméně, pro servisní organizaci je povinností zavést tyto nástroje.
   
2. Zabývat se řešením akceschopnosti ČLK dle rozporu mezi statuty ČLK a právním zákonem týkající se komor.  
   Dle zákona komor ČR, je potřeba zvolit delegáty ČLK majoritou registrovaných, nikoliv pouze přítomných členů.
   
3. Odbourat vnitřní politizace, posílit (nastolit) profesionalizaci.
   Dosavadní prezident a představenstvo si nezákonně dvakrát prodloužili vlastní termíny, přičemž se stalo vedení  ČLK uzavřené a nepřístupné.  Je nezbytné aby vnitřní spory mezi různými frakcemi zanikly pod tlakem profesionálního a otevřeného přistup, který bude garantovat zavedení  průhledných mechanismů pro veškeré vyjednávání různých zájmů.  Komora nemá fungující ekonomický tým, právní komisi, jednací komisi s EU, volební komisi, apod.
   
4. Zabývat se otázkou povinného členství.
   Z hlediska, že se jedná o velice živé téma, je povinností prezidenta, aby se vytvořila komise, která by zmapovala varianty a nabídla je členům pro další diskusi.
   
5. Zeštíhlit, zprofesionalizovat a decentralizovat administrativu komory a zároveň posílit podporu, jak jednotlivým specialitám, tak regionálním sekcích.    
   Cílem je vytvořit převážně elektronickou administrativu všech prácí ČLK.  
   
6. Vytvořit jednotlivé komise týkající se důležitých bodů ve zdravotnictví z hlediska jejich mapování, budování i zavedení.  
   Základní mechanismus administrativního fungování komory. Např. legislativní komise by spolupracovala s MZ, poslanci, politiky.  Každou komisi by vedl člen představenstva. Majoritní účast by měli odborníci a experti z veřejnosti
   
7. Ve spolupráci s jinými odbornými organizacemi vytvořit „stanoviska ČLK“  týkající se různých otázek jako jsou protokoly, etické otázky, procedury, apod.
   Sice existují, ale nedostatečně.  Lze zařídit přes komisi ČLK.
   
8. Usilovat o zrušení „bodového systému“ a přejít přímo na Kč.
   Jeden z hlavních důvodů nevyrovnanosti hrazení péče.  Zbytečná byrokracie která ztěžuje naší práci.
   
9. Podpořit praktikování v soukromém sektoru (rady, pojišťovny,možnosti, legislativa)
   
10. Pozměnit/převzít zpět časopis ČLK.
    
11. Vytvořit smysluplnou strategii týkající se počtu lékařů v ČR, jak k současnému stavu tak k budoucím.
    
12. Upřednostnit integraci lékařů s EU.  
    
13. Zavést aktivní studentskou sekci ČLK. Kancelář/reprezentant ČLK na každé lékařské fakultě.  Vzor pro, a rady studentům.  
    
14. Zavést a koordinovat celostátní bodový systém post-graduální výuky (tzv. „CME“).
    
15. Vytvořit pozitivní vztah mezi všemi členy ČLK a vybudovat z ČLK organizaci, která slouží jako vzor pro celou republiku.