Odpověď Výboru Společnosti patologů na stížnost dr. Kostroucha
zobrazeno 1962x
Uveřejněno 2. července 2004
Odpověď Výboru na stížnost k průběhu plenární schůze Společnosti 01.05.2004 v Praze
Vážený pan
prof. MUDr. J. Blahoš, DrSc.
prezident ČLS JEP
Sokolská 31, 120 26 Praha 2 Praha 24.5.2004
Vážený pane prezidente,
musím aspoň velice stručně zareagovat na dopis dr. Kostroucha, ve kterém nepěkným způsobem kritizuje proběhlé shromáždění patologů. K jeho promluvě mám pouze několik poznámek.
1. Z dopisu je zřejmé, že dr. Kostrouch není vůbec o situaci ve Společnosti patologů informován, jinak by nemohl reagovat způsobem uvedeným ve svém dopise. Tato skutečnost mne vůbec nepřekvapuje, neboť se řadu let neúčastní života Společnosti českých patologů, a to ani po stránce odborné. Navíc zřejmě není obeznámen se stanovami ČLS JEP. Shromáždění členů je nejvyšším orgánem každé odborné společnosti se všemi pravomocemi, včetně rozhodování o způsobu voleb.
2. Shromáždění patologů proběhlo naprosto v souladu se stanovami ČLS JEP a za účasti člena RK a člena předsednictva ČLS JEP, a proto jeho argumentace budí pouze úsměv. Počet účastníků prezenčních voleb byl dokonce větší (42 % členů) než bylo dosud obvyklé při korespondenční volbě, což je jedním z dokladů jakou důležitost celé problematice většina aktivních patologů přikládá. Nutno přitom poznamenat, že svolání shromáždění bylo výsledkem dlouhodobého úsilí většiny patologů, neboť předchozí výbor ve své většině všechny výzvy a žádosti odmítal.
3. Většina účastníků, na rozdíl od dr. Kostroucha, celou problematiku dobře znala, a proto podepsala několik dokumentů kritizujících činnost výboru a vyzvala výbor k odstoupení, což opakovaně doporučilo i předsednictvo ČLS JEP a Revizní komise, které minulý výbor prohlásily za nefunkční. V korespondenční anketě, zorganizované samotným výborem, byla výboru rovněž vyslovena nedůvěra, což je zdůvodněno v řadě dokumentů, dostupných i na webových stránkách Společnosti patologů.
4. Kdyby dr. Kostrouch svůj dopis poslal přibližně před rokem opačným směrem, tak by byl zcela přiléhavý a na správném místě, neboť jsme to byli právě my, kteří vystoupili proti zneužívání funkcí některými členy odvolaného výboru k prosazování osobních zájmů na úkor ostatních patologů.
5. Vrcholem dopisu je manipulace s fakty v otázce citovanosti. Nevím, z jakého důvodu pominul citovanost ostatních prací, které jsem publikoval před rokem 1989. Asi proto, že by zjistil několik stovek dalších citací, které se nehodí pro jeho argumentaci. Stejně tak se nehodilo zmínit citovanost nového člena výboru prof. Rejthara, která činí více než 1.000 odkazů. Zajímavá je i ta skutečnost, že se nenamáhal sledovat citovanost ostatních členů minulého výboru, např. prof. Fakana, bývalého předsedy.
6. Stejně tak nevím, proč se nezajímal o mé ostatní aktivity. Mám na mysli počet odpřednesených hodin, učební texty, monografie, citace v monografiích, nebo moji účast na monografii WHO o kostních nádorech, kam jsem byl přizván pouze na základě svých prací publikovaných v zahraničí. Zcela ignoruje i další aktivity, jako jsou předatestační školení více než stovky patologů s řadou doškolovacích akcí, mnohaletá práce v různých funkcích ve výboru, včetně funkce předsedy, s čímž souvisí i prosazení Sazebníku výkonů pro patologii a navrácení gynekologické cytologie našemu oboru, nebo vyřizování vyžádaných konzultací z oddělení a ústavů patologie celé ČR.
7. Konečně by si měl uvědomit, že volba funkcionářů odborných společností není volbou prezidenta Akademie věd a ve funkcích mohou být i pracovníci oboru, kteří nemají žádné citační ohlasy. Dokonce je žádoucí, aby ve výboru měli své zástupce i pracovníci okresních patologií, kteří nejvíce potřebují podporu Společnosti patologů.
8. V tajných volbách uspěli ti patologové, kteří mají autoritu ve všech oblastech svého působení a jsou ochotni nezištně pracovat ve prospěch těch, od nichž dostali důvěru. Byli voleni, aniž by potřebovali hledat podporu u pracovníků jiných oborů.
9. Nakonec mám pro dr. Kostroucha jedinou otázku. Opravdu se domnívá, že o osudu našeho oboru a profesionálních patologů v něm pracujících by měli rozhodovat kliničtí lékaři, kteří byli nějakým způsobem účelově zainteresováni na členství v naší společnosti a vstoupili do ní v nedávné době, především s úmyslem ovlivňovat výsledky hlasování (napočítali jsme 70 českých lékařů z různých klinických oborů a dalších 8 klinických lékařů ze Slovenské republiky). Mohu ho ubezpečit, že většina patologů, tj. minimálně 180 lidí, jak by mohl slyšet na shromáždění 6.12.2003, si to nemyslí. To je jeden z důvodů, proč účastníci plenární schůze nechtěli čekat s odkládanou volbou nového výboru.
Vážený pane prezidente, musel jsem reagovat výše prezentovaným způsobem, abych uvedl aspoň nejkřiklavější nepřesnosti na pravou míru. Znění mého dopisu projednal a schválil nově zvolený výbor na svém zasedání dne 21.5.2004 v Praze. Výbor považuje dopis dr. Kostroucha za zcela irelevantní a jednoznačně odmítá jeho argumentaci.
prof. MUDr. C. Povýšil, DrSc.
předseda Společnosti patologů
Na vědomí:
prof. MUDr. J. Homolka, DrSc.
MUDr. Z. Kostrouch, CSc.